Michal Macků (*1963) bývá řazen do širokého proudu manipulované a inscenované fotografie, jejíž kořeny sahají do druhé poloviny 80. let. Na rozdíl od jejich hlavních aktérů Tono Stana, Vasila Stanka či Miro Švolíka, Macků nikdy nesledoval hravou linii tohoto směru, ale již od počátku se pokoušel o záznamy vnitřních a psychických stavů. Pracuje s černobílou fotografií, uhlostiksem a geláží, která mu umožňuje tvůrčím gestem zasahovat do fotografické emulze. V posledních letech vytváří za pomocí vlastních fotografických technik prostorové objekty ze skla.